- 98 % dotázaných se spoléhá na státní důchod jako na hlavní zdroj příjmů.
- 30 % respondentů má obavy, že nebude mít v důchodu dostatek peněz.
- Mladší generace se na stáří připravuje aktivněji a spoléhá i na peníze ze spoření a investic.
- Čtvrtina lidí si v důchodu přivydělává nebo to plánuje. 72 % z nich to považuje za nutnost.
Generali penzijní společnost zmapovala situaci Čechů, kteří mají k důchodu nejblíže. Průzkum se zaměřil na dvě skupiny: lidi ve věku 55+, kteří odejdou z pracovního života v příštích letech, a současné důchodce. „Zajímá nás, jak se lidem v této životní fázi daří, jaké mají finanční zázemí, potřeby i celkovou náladu. Odchod do penze je okamžikem, kdy se naplno ukáže, zda byla jejich příprava dostatečná a zda jim umožní si udržet důstojnou životní úroveň,“ říká Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.
DRTIVÁ VĚTŠINA DOTÁZANÝCH SE SPOLÉHÁ NA STÁTNÍ DŮCHOD
Pro 98 % všech respondentů představuje státní důchod hlavní zdroj příjmů ve stáří. Lidé jej vnímají jako pevný základ svých financí, i když sám o sobě nemusí pokrýt rostoucí životní náklady. Silná orientace na státní důchod může zároveň vysvětlovat slabší motivaci k vlastní finanční přípravě. Z průzkumu totiž vyplývá, že téměř polovina všech dotázaných (41 %) se na penzi nijak finančně nezajišťuje nebo nezajistila. Průzkum Generali penzijní společnosti také ukázal, že obavy z nedostatku peněz na důstojný důchod přiznává 30 % všech respondentů.
MLADŠÍ GENERACE SE NA DŮCHOD PŘIPRAVUJE AKTIVNĚJI
Přístup k přípravě na penzi se mezi oběma skupinami liší. Méně aktivní je starší generace, kde si úspory vytvořila pouze polovina (51 %) současných důchodců. U mladších lidí (55+), kteří do penze teprve nastoupí, se na stáří připravuje 72 % dotázaných.
„Je vidět pozitivní trend v proměně přemýšlení mezi oběma generacemi, protože mladší věková skupina (55+), která má penzi teprve před sebou, se na stáří připravuje mnohem aktivněji. Kromě starobního důchodu spoléhá také na peníze z úspor a investic či příjem ze zaměstnání nebo pronájmu,” prezentuje závěry Jana Zelinková. Potvrzuje to i fakt, že lidé, kteří ještě v důchodu nejsou, si ho jednou plánují mnohem více užívat – chtějí cestovat a žít aktivněji.
PŘÍPRAVA NA DŮCHOD AŽ PO ČTYŘICÍTCE
Pokud si lidé během života tvoří finanční rezervu, většinou s tím začali nejčastěji až mezi 40. a 49. rokem života (23 %). Mezi 50. a 59. rokem to je 18 % všech dotázaných. Včasná příprava je přitom zásadní. Čím dříve lidé začnou myslet na své finanční zabezpečení ve stáří, tím menší měsíční částku jim stačí dávat stranou, aby si zajistili v důchodu dostatečný příjem. „Pokud si například člověk začne odkládat 1000 Kč měsíčně na penzijním spoření ve 25 letech a zvolí dynamickou investiční strategii, může mít v 65 letech naspořeno téměř 2 miliony korun. Začne-li však až ve 45 letech, dosáhne ve stejném věku něco málo přes půl milionu korun," vypočítává Zelinková.
PRÁCE V DŮCHODU JAKO NEZBYTNÁ NUTNOST. POČÍTÁ S NÍ TŘETINA BUDOUCÍCH PENZISTŮ
Z dat vyplývá, že třetina lidí ve věku 55+, kteří ještě nejsou v důchodu, plánuje pokračovat v práci i po nástupu do penze. Dalších 42 % tuto možnost zatím nevylučuje.
Data zároveň ukazují, že celkem čtvrtina (26 %) všech respondentů z obou skupin si v důchodu přivydělává nebo to plánuje. Hlavním důvodem je finanční přilepšení, které zmínilo 96 % z nich. Pro značnou část to ale není jen možnost, jak si polepšit. Celkem 72 % z nich totiž vnímá přivýdělek dokonce jako nutnost. Vedle ekonomických důvodů jsou důležité i další faktory, například snaha zůstat mezi lidmi (92 %) nebo necítit se jako důchodci (84 %). Práce v penzi tak není vnímána pouze jako ekonomické východisko, ale i jako způsob, jak zůstat aktivní a součástí společnosti.
Celkově ale 61 % všech respondentů vnímá odchod do penze pozitivně a 43 % jej dokonce považuje za vysvobození. Tento optimističtější pohled je častější u lidí s nižším vzděláním a z menších měst.
Informace o průzkumu:
Průzkum realizovala výzkumná agentura Response Now v červnu 2025 na vzorku 497 respondentů. Zastoupeno bylo 62 % současných důchodců a 38 % lidí, kteří mají odchod do penze teprve před sebou.
Věkové rozložení respondentů bylo následující: 25 % ve věku 55–59 let, 23 % ve věku 60–64 let, 25 % ve věku 65–69 let a 26 % ve věku 70–75 let.
